Typologie šperků

Jaký materiál a jak vypadá typický šperk pro muže a ženu? Jaké jsou rozdíly? Jak typologie šperků vznikla? To vše se dozvíte v tomto článku.

Muži

Kožený náramek je především pánská záležitost. Je to kvalitní přírodní a masivní materiál, který nelze jen tak zničit. Navíc i muži si od pradávna zdobili své tělo různými provázky a korálky, většinou z toho, co ulovili. Tento trend převládal především v Severní Americe. Všichni si dovedeme představit indiána s náhrdelníkem se zuby. Korálky se nevyráběli z hlíny, ale z kamene, kostí, zubů a kůže. Od indiánů také pochází náramky přátelství. Tedy, pokud jste daroval někomu vlastnoručně vyrobený náramek, říkal jste mu, že je váš přítel. Proč také trávit čas nad tvořením náramku, pro někoho, koho nemáte rád?

V některých oblastech se snažili napodobovat barevné peří ptáků a papoušků či jiné pestrobarevné živočichy. Takové kmeny existují v Tichomoří, Jižní a střední Americe a Africe. Zde jsou pánské šperky vyráběné z hlíny (Afrika), mušlí (Tichomoří a pobřeží Afriky) a peří ptáků.

V naší zeměpisné šířce a na našem kontinentě si nejprve muži zdobili tělo tím, co ulovili a následně se z tohoto vyvinula ochrana před nepřáteli. Takové ochranné prvky můžeme vidět na antických bojovnících, kteří si zakrývali nadloktí silnou kůží, aby je protivník snadno neporanil. Tak to pokračovalo až do doby, než rytíři měli zbroj. Do Evropy se postupně vrací móda pánských náramků, ačkoliv tu nebyla několik stovek let.

Z této typologie materiálů můžeme vycházet i my v dnešní době. Pokud tedy děláte pánský šperk, měl by obsahovat především přírodní nelesknoucí (tzn. maté) materiály tlumené barvy, jako je: hnědá, béžová, smetanová (zažloutlá bílá), bílá a černá.

Šperk by měl být masivní, aby zdůrazňoval chlapskou stránku muže. Navíc, dříve si muži šperky vyráběli sami. Pokud se podíváme na prsty muže, zjistíme, že jsou o dost větší než ženské. Zkrátka většinou nedokáží dělat titěrnou práci, potřebnou pro malý korálek. Proto nikdy neděláme jemně zdobené šperky. Nejčastěji se zdobí ruce, krk a uši.

Ženy

Ženy se zdobily šperky již od pradávna, chtěly se mužům líbit. A tak vymýšlely sofistikovanější šperky, které muže zaujaly. Jedna žena ve vesnici měla neobvykle zpracovaný kámen, druhá se od ní chtěla odlišit, tak si korálky vyrobila z hlíny, kde na ně mohla použít třeba zářivě červenou nebo modrou engobu (barva na hlínu - matná, nanáší se na zaschlý výrobek z hlíny před vypálením). Holky, položme si otázku: „Chcete mít stejné věci jako vaše sousedka nebo kamarádka?“ Já tedy ne.

Od pradávna jsou holky menší než kluci, také jsou zručnější, protože již před tisíci lety seděly u ohně, sbíraly plody a vařily. Tedy měly i více času na to tvořit si drobnější šperky oproti muži, který šel lovit.

Materiály vhodné pro něžné pohlaví jsou také přírodního charakteru, jen jsou jemněji zpracovány. Šperky jsou drobnější (korálky) a je jich více. Zatímco muži stačí jedna škeble na krku, žena musí mít aspoň tři. Dále jsou oblíbené lesklé a blýskavé materiály: leštěné kameny, perly, drahé kovy. Platí pravidlo: „Čím vzácnější materiál, tím lepší. Ta druhá ho nebude mít.“. Zpravidla se nejčastěji zdobí uši, krk, ruce, prsty na nohou i rukou a břicho.